Novinky

Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích

S účinností od 1. 1. 2016 byla do zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen zákon o DPH) začleněna nová povinnost podávat tzv. „kontrolní hlášení". Jedná se o nová ustanovení zákona, konkrétně jde o § 101c až § 101i. S blížícím se termínem pro jeho první podání (25.2.2016) je vhodné ujasnit si některé postupy při plnění této nové povinnosti.

Kontrolní hlášení je nové formulářové podání, které obsahuje údaje o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních, u kterých má plátce povinnost odvést daň na výstupu, nebo u kterých uplatňuje nárok na odpočet daně. Tyto údaje budou sloužit správci daně k odhalení daňových úniků a podvodů. Získané údaje bude správce daně analyzovat a porovnávat navzájem mezi účastníky jednotlivých obchodních transakcí tak, aby dokázal včas odhalit případné riziko daňového úniku a zabránit nezákonnému odčerpávání finančních prostředků ze státního rozpočtu.


Kdo je povinen podat KH

Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Identifikovaná osoba ani osoba neregistrovaná k DPH (neplátce daně) kontrolní hlášení nepodává.

Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce daně, pokud v tzv. sledovaném období:

• uskutečnil zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu (zálohu) přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH);
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu (zálohu) přede dnem uskutečnění tohoto plnění a u tohoto přijatého zdanitelného plnění (poskytnuté úplaty) v daném období uplatňuje nárok na odpočet daně (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH) nebo,
• přijal plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH);
• uskutečnil či přijal plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato (podrobněji viz § 101c odst. 1 písm. c) zákona o DPH).

Dotaz č. 1
Jsem povinen podávat kontrolní hlášení, pokud jsem přijal zdanitelné plnění, u kterého mám nárok na odpočet daně, ale v daném zdaňovacím období odpočet neuplatním?
Ne, kontrolní hlášení nejste povinen podat. Podmínka uplatnění odpočtu u přijatého zdanitelného plnění není výslovně v zákoně zmíněna, přesto lze vyvodit z pokynů k vyplnění kontrolního hlášení, které byly zveřejněny finanční správou, že povinnost podat kontrolní hlášení u přijatých zdanitelných plnění je jen v případě, kdy uplatňujete nárok na odpočet daně. Výjimkou jsou přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, která se zahrnují do kontrolního hlášení i v případě, že neuplatňujete nárok na odpočet daně.

Dotaz č. 2
Jsem plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH a v daném zdaňovacím období jsem uskutečnil pouze osvobozená plnění a přijal zdanitelná plnění, která se vztahují k této osvobozené činnosti. Mám povinnost podat kontrolní hlášení?
Protože jste přijal pouze zdanitelná plnění, u kterých nemůžete uplatnit nárok na odpočet daně (souvisejí výhradně s činností osvobozenou bez nároku na odpočet daně), nemáte povinnost podávat kontrolní hlášení.

Kdy a jak často se podává kontrolní hlášení

U právnických osob se podává kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, bez ohledu na to zda má plátce měsíční či čtvrtletní zdaňovací období. V případě fyzických osob se kontrolní hlášení podává podle svého zdaňovacího období pro podávání daňového přiznání.

Kontrolní hlášení se podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, u fyzických osob se čtvrtletním zdaňovacím obdobím se podává ve lhůtě do 25 dnů po skončení daného kalendářního čtvrtletí spolu s daňovým přiznáním k DPH. První období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016.

Dotaz č. 3
Jsem právnická osoba se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. V měsíci lednu 2016 jsem neuskutečnil ani nepřijal žádné zdanitelné plnění. V měsíci únoru jsem přijal pouze jedno zdanitelné plnění - nákup zboží. V březnu 2016 jsem nakoupené zboží prodal (uskutečněné zdanitelné plnění). Za jaká období musím podat kontrolní hlášení a v jaké lhůtě?
V lednu 2016 jste nepřijal ani neuskutečnil žádné zdanitelná plnění, nevzniká Vám tedy povinnost podat kontrolní hlášení. Za únor i březen jste povinen podat kontrolní hlášení. Za únor kontrolní hlášení podáte do 25. března, za březen do 25. dubna společně s daňovým přiznáním za 1. čtvrtletí.


Druhy kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení může být řádné, opravné nebo následné. Řádné kontrolní hlášení se podává vždy pokud je podáváno jako první za dané období. Opravné kontrolní hlášení je hlášení, které nahrazuje řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení. Následné kontrolní hlášení se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Dotaz č. 4

Dne 15. března 2016 jsme zjistili, že jsme v lednu 2016 uplatnili nesprávnou sazbu daně u několika uskutečněných plnění. Musíme podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za leden 2016? A pokud ano, v jakém termínu?

Pokud jste uvedli na daňové doklady nesprávnou sazbu daně, je nezbytné je opravit prostřednictvím vystavení opravného daňového dokladu dle § 43 zákona o DPH. Opravný daňový doklad (dle § 43) nemůžete zahrnout do zdaňovacího období, kdy byl vystaven, ale je nutné tuto opravu promítnout zpětně do původního období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Je tedy nutné podat následné kontrolní hlášení za měsíc leden 2016, a to do 21. března 2016 (do 5ti pracovních dní od zjištění nesrovnalostí). V následném kontrolním hlášení uvedete všechny údaje z lednového kontrolního hlášení a promítnete opravy. Dále máte povinnost podat dodatečné daňové přiznání k DPH za měsíc leden 2016 v termínu do konce následujícího měsíce (tj. do 31. března 2016).

Forma podávání kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení lze podat výhradně elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně ve formátu (.XML) a struktuře (XSD schéma) zveřejněné správcem daně. Informace o příslušném formátu a struktuře kontrolního hlášení jsou dostupné na daňovém portále finanční správy.

V souladu s § 71 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), to lze učinit datovou zprávou:

• podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
• odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo
• s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Dle § 71 odst. 3 daňového řádu to lze učinit také prostřednictvím datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, pokud je toto podání potvrzeno do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně. V případě kontrolního hlášení pak platí, že toto potvrzení musí být učiněno nejpozději ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.

Dotaz č. 5
Nemám uznávaný elektronický podpis, podal jsem tedy kontrolní hlášení za leden 2016 prostřednictvím daňového portálu finanční správy nepodepsané. Je toto podání účinné?
Ano, za podmínky, že do 25. února doručíte svému místně příslušnému správci daně tzv. E-tiskopis, vygenerovaný daňový portálem při podávání nepodepsaného kontrolního hlášení, který potvrzuje podání učiněné datovou zprávou neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem.


Co je obsahem kontrolního hlášení

Údaje, které je plátce povinen vyplnit do kontrolního hlášení jsou stanoveny formulářem kontrolního hlášení a informacemi k jeho vyplnění, které byly zveřejněny na daňovém portále finanční správy. Kontrolní hlášení obsahuje kromě identifikačních údajů (označení místně příslušného správce daně, obchodní jméno plátce daně, období za které se podává kontrolní hlášení atd.) zejména údaje o jednotlivých uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění. Do kontrolního hlášení vstupují údaje z daňových dokladů. Konkrétně se uvádí evidenční číslo daňového dokladu, DIČ odběratele (dodavatele), datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, výše daně, případně další doplňující údaje jako například kód předmětu plnění uváděný u plnění v rámci přenesené daňové povinnosti apod.

Formulář kontrolního hlášení je rozčleněn na jednotlivé oddíly:
A. Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti
A.1. Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti
A.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH
A.3. Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o DPH
A.4. Uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň dle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10.000,- Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle § 44 bez ohledu na limit
A.5. Ostatní uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň dle § 108 odst. 1 písm. a) s hodnotou do 10.000,- Kč včetně daně, nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad

B. Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku
B.1. Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 92a
B.2. Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) s hodnotou nad 10.000,- Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit
B.3. Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) s hodnotou do 10.000,- Kč včetně daně
C. Kontrolní řádky na daňové přiznání k DPH

Údaje se do kontrolního hlášení uvádějí tak jak jsou na daňovém dokladu, a to buď v haléřích nebo zaokrouhlené na celé koruny. V oddílech A.1 až A.4 a B.1 a B.2 se uvádí údaje v členění dle jednotlivých daňových dokladů, v oddílu A.5 a B.3 souhrnně za všechny daňové doklady.

U přijatých daňových dokladů, u kterých je plátce povinen uplatňovat nárok na odpočet daně jen v poměrné výši dle § 75 zákona o DPH se tyto doklady uvádí v již v pokrácené výši, tak jak jsou uvedeny v daňovém přiznání. Plnění podléhající krácení dle § 76 zákona o DPH se uvádějí v kontrolním hlášení v nezkrácené výši.

Dotaz č. 6

Jsem plátce a přijatá plnění jsem použil jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely a tedy musím použít poměr podle § 75 zákona o DPH. Jak mám vykazovat příslušné hodnoty přijatých plnění do kontrolního hlášení?

Do kontrolního hlášení uvedete hodnotu odpočtu (tj. související základ daně a daň - dle sazby) v částečné (poměrné) výši. Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr" uvedete v daném případě „ANO".

Dotaz č. 7

Jsem plátcem daně a mám krácený nárok na odpočet. Musím vypočítaným koeficientem krátit hodnoty základu daně a daň v kontrolním hlášení?

Do kontrolního hlášení uvedete celou hodnotu základu daně a daň na vstupu (tj. nikoliv v krácené výši). Samotné krácení odpočtu se provádí až v daňovém přiznání na řádcích 51 až 53, které se neuvádí v kontrolním hlášení. Pokud dané plnění spadá do oddílu B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr" uvedete v daném případě „NE".


V případě, že jsou na daňovém dokladu uvedena plnění spadající do různých režimů, je nutné tyto rozepsat do jednotlivých částí kontrolního hlášení, ke kterým přísluší. V případě posouzení limitu 10.000,- Kč (u oddílů A.4 x A.5 a B.2 x B.3) je rozhodující celkový součet všech plnění uvedených na daňovém dokladu bez ohledu na jejich režim.

Dotaz č. 8
Uskutečnil jsem plnění v rámci režimu přenesené daňové povinnosti ve výši 130.000,- Kč a současně plnění v běžném režimu za 20.000,- Kč. Vše bylo uvedeno na jednom daňovém dokladu. Jak to bude uvedeno v kontrolním hlášení?
Do kontrolního hlášení uvedete totožné číslo daňového dokladu na dvou řádcích: jednou v oddílu A.1. a jednou v oddílu A.4. - dle příslušného „režimu" plnění. Pokud by dodání v běžném režimu nepřevýšilo částku 10 000 Kč, uvádělo by se taktéž v oddílu A.4, neboť příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převyšuje stanový limit 10.000,- Kč včetně daně.

Dotaz č. 9
Do jakého oddílu kontrolního hlášení mám zahrnout vystavený daňový doklad, na kterém je uvedeno osvobozené nájemné za 20.000,- Kč a paušální spotřeba elektřiny za 5.000,- Kč včetně 21 % DPH.
Osvobozená plnění se nezahrnují do kontrolního hlášení, tzn. Vámi fakturované nájemné se nebude v hlášení uvádět. Avšak pro posouzení do kterého oddílu kontrolního hlášení zařadit zdanitelné plnění (spotřebu elektřiny) je nutno brát v úvahu celkovou hodnotu na daňovém dokladu i včetně plnění osvobozených. Hodnota na daňovém dokladu přesahuje částku 10.000,- Kč včetně DPH (20.000,- nájemné + 5.000,- elektřina = 25.000,- Kč), tj. doklad bude uveden v oddíle A.4, kde bude uvedena pouze částka fakturovaná za elektřinu. Obdobně by se postupovalo i u přijatého daňového dokladu při posouzení limitu pro rozdělení do oddílů B.2 a B.3.


V případě splátkového kalendáře podle § 31 zákona o DPH nebo platebního kalendáře podle § 31a zákona o DPH se bude každé dílčí zdanitelné plnění (nebo související úplata) vykazovat samostatně do kontrolního hlášení za období, do kterého spadá podle data uskutečnění zdanitelného plnění (data přijetí úplaty) se stejným evidenčním číslem daňového dokladu.

Dotaz č. 10
Platíme zálohy na elektrickou energii dle platebního kalendáře ve výši 6.000,- Kč včetně daně každý měsíc. Na platebním kalendáři je rozpis záloh na celý rok - tj. 12 splátek. Do jakého oddílu kontrolního hlášení (B.2 nebo B.3) je máme uvést. Zálohy jsou splatné 15. dne v měsíci, platíme je s určitým předstihem cca 10. dne v měsíci. Jaké DUZP bude uvedeno v kontrolním hlášení? Nebude na závadu, pokud dodavatel uvede ve svém kontrolním hlášení datum jiné (např. datum následujícího dne)?
Jednotlivé splátky uvedené v platebním kalendáři se budou uvádět do kontrolního hlášení každý měsíc, za předpokladu, že bylo opravdu v daném měsíci zaplaceno. Každá platba zálohy patří do oddílu B.2, protože celková hodnota všech plnění uvedených na daňovém dokladu je vyšší než limit 10.000,- Kč (12 měs. x 6.000,- Kč = 72.000 > 10.000). Datum uskutečnění plnění bude vyplněno podle data přijetí platby dodavatelem. Pokud odešla platba za únor z Vašeho účtu např. 10.2.2016 uvedete toto datum do kontrolního hlášení. V případě, že dodavatel obdrží platbu později a uvede do kontrolního hlášení datum např. 11.2.2016 není to chyba a systém správce daně by měl být schopen tyto rozdíly tolerovat.


Dotaz č. 11
Platíme zálohy dle platebního kalendáře měsíčně ve výši 1210,- Kč včetně daně. Vzhledem k nízké částce si neuplatňujeme odpočet ze zaplacených záloh a odpočet uplatníme až při vyúčtování konečné spotřeby na základě přijatého daňového dokladu. Např. skutečná spotřeba vyúčtovaná daňovým dokladem č. 2016011 vystaveným v listopadu 2016 činila 15.000,- Kč + 3.150 Kč DPH, odečtené zálohy 10.000,- + 2100,- Kč (za období leden až říjen 2016), doplatek 5.000,- Kč + 1.050,- Kč, DUZP je 30.11.2016. Můžeme tak postupovat i nadále? Jak to máme uvést do kontrolního hlášení?
Tento postup je možné nadále používat, ovšem způsobuje při vyplnění kontrolního hlášení určité komplikace, protože musíte nárok na odpočet daně uplatňovaný v listopadu rozdělit podle jednotlivých daňových dokladů. V období leden až říjen 2016 si neuplatňujete nárok na odpočet, zálohy nejsou uvedeny ani v daňovém přiznání ani v kontrolním hlášení. Za měsíc listopad uvedete v daňovém přiznání celkový nárok na odpočet daně 3.150,- Kč (2.100,- ze záloh, 1.050,- z doplatku). Do kontrolního hlášení musí být uvedeny oba daňové doklady v oddílu B.2. se správným DUZP, respektive datem přijetí platby.
Např. (ev. č. platebního kalendáře je PK1, datum platby vždy k 10. dni v měsíci)

číslo řádku DIČ dodavatele Ev. č. daň. dokladu DPPD Základ daně Daň
1 CZ12345678 PK1 10.1. 1.000 210
2 CZ12345678 PK1 10.2. 1.000 210
.... (na ř. 3 až 9 stejně uvedete zálohy placené v březnu až září)
10 CZ12345678 PK1 10.10. 1.000 210
11 CZ12345678 2016011 30.11. 5.000 1.050



Dotaz č. 12
V lednu 2016 bylo uskutečněno zdanitelné plnění ve formě dodání zboží. V únoru 2016 bylo zboží odběratelem reklamováno a vráceno dodavateli. Dodavatel reklamaci koncem března 2016 v plné výši uznal, a protože se plnění neuskutečnilo (bylo vráceno) v dubnu 2016 vystavil a doručil odběrateli opravný doklad (dobropis). Ve kterém období tuto opravu základu daně a výše daně zahrne do přiznání a kontrolního hlášení dodavatel, a kdy odběratel.
Oprava základu daně a výše daně je samostatné zdanitelné plnění, které u dodavatele vstupuje do období, kdy provedl opravu a doručil daňový doklad, což bude ve Vašem dotazu období duben 2016. U odběratele je situace bohužel rozdílná. Dle § 74 odst. 1 zákona o DPH platí, že plátce je povinen provést snížení nároku na odpočet daně v období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Za tyto okolnosti lze považovat uznání reklamace, ze kterého je zřejmé, že nepochybně dojde k opravě základu daně a daně. Proto odběratel opravu základu daně a výše daně (snížení nároku na odpočet daně) provede již v březnu a v tomto období je povinen ji vykázat v daňovém přiznání a kontrolním hlášení, přestože ještě neobdržel od dodavatele opravný daňový doklad.


Dotaz č. 13
Jsme firma prodávající osobní automobily i fyzickým osobám - nepodnikatelům. Do jakého oddílu kontrolního hlášení máme uvést prodej automobilu v hodnotě 300.000,- Kč, kdy nevím jestli je daná fyzická osoba podnikatel nebo ne?
Při prodeji fyzické osobě byste si měli vyjasnit, zda fyzická osoba jedná jako osoba povinná k dani - podnikatel - nebo ne. V případě, že je prodej realizován pro podnikatele měl by Vám vždy sdělit DIČ a požádat Vás o vystavení daňového dokladu. V takovém případě prodej bude uveden v oddílu A.4 (hodnota vyšší než 10.000,- Kč). Pokud Vám DIČ nesdělí, jste oprávněni předpokládat, že se o osobu povinnou k dani (podnikatele) nejedná. Potom Vám nevzniká povinnost vystavit daňový doklad a tuto transakci vykážete v oddílu A.5 kontrolního hlášení.

Dotaz č. 14

Přefakturoval jsem spotřebu elektřiny na nájemce. Uplatňuji postup dle § 36 odst. 11 zákona o DPH. Musím toto plnění uvést do kontrolního hlášení?
Podle § 36/11 zákona o DPH se do základu daně nezahrnují částky přijaté od odběratele, pokud byly zaplaceny jeho jménem a na jeho účet, účtuje-li se o nich jako o průběžných položkách, a není-li dodavatelem uplatněn nárok na odpočet daně na vstupu. Podle Informace ministerstva financí ze dne 9. 12. 2008 je možné tento postup uplatnit i v případě zajištění služeb a zboží (teplo, chlad, plyn, elektřina a voda), jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu nebo nebytového prostoru. Pokud je postupováno tímto způsobem nejedná se o uskutečněné zdanitelné plnění a plátce nemá povinnost uplatnit daň na výstupu. Takovéto plnění se neuvádí ani do daňového přiznání ani do kontrolního hlášení.

Závěrem lze uvést, že kontrolní hlášení nenahrazuje podání souhrnného hlášení (dle § 102 zákona o DPH). Na druhou stranu údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti (dle § 92a zákona o DPH). Z tohoto důvodu je povinnost podání tohoto výpisu od 1.1.2016 zrušena.
Zde uvedené dotazy a odpovědi nepostihují problematiku kontrolního hlášení vyčerpávajícím způsobem. Jsou zde uvedeny pouze nejčastější dotazy získané v průběhu přednáškové činnosti autora článku. Pro ty zvídavé plátce, kteří nenalezli odpověď v tomto článku doporučím navštívit internetové stránky finanční správy týkající se kontrolního hlášení - odpovědi na dotazy (http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/dotazy-a-odpovedi), kde jsou vysvětleny i další problémové okruhy.